Obec Dolní Újezd místní části Dolní Újezd, Skoky, Staměřice

Historie

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1322, ale nedochovala se v originále. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1356 a vztahuje se k části Újezda zvané Vladyčí. Samo jméno osady Újezd ukazuje na způsob kolonizace krajiny. Vesnice byla založena tak, že zakladatel, dostal od majitele panství (v tomto případě to byli páni z Kravař na panství hradu Helfštýn ), k založení nové vesnice určité území. Jeho velikost byla dána obvodem, který byl schopen ujet na koni za určitou časovou jednotku, a tou byl nejčastěji den (přesněji od východu do západu slunce). V případě Vladyčího Újezda byl zakladatelem vladyka či vladykové, patřil mu dvůr, který stál ve vesnici na nejlepším místě a měl i nejlepší půdu. Dnešní název Dolní, je zřejmě stejně starý jako název Vladyčí a vznikl proto, že na helfštýnském panství byly ještě na počátku 16. století hned tři Újezdy – Vladyčí (dnes Dolní), Horní či Volavý (Velký) a Vysoký (Horní).

Dolní Újezd byl tedy rozdělen na dvě části – vladyčí patřící vladykům, kde stály jejich dvory a máme relativně značné množství údajů o jejich držitelích a převodech a panskou část, kde máme naopak dlouhou dobu zprávy spíše útržkovité a často jde jen o prodeje celého panství, kde je obec zmíněna, či o privilegia platná pro všechny obce na panství. Vladyčí část byla nejspíše do 16. století pouze v majetku svobodných držitelů, ale postupně byla vykoupena majiteli panství a posléze se tak změnila ve svobodná dvorství, která již byla vázána na majitele panství. Panská část byla běžnou zemědělskou vsí, odvádějící vrchnosti nejprve naturální a posléze peněžité dávky, přičemž obec byla naturálních a robotních povinností postupně zproštěna privilegii, která je převáděla na výhodnější peněžitou dávku. V roce 1512 povolil v Dolním Újezdě Vilém z Pernštejna první mlýn o dvou kolech a obec se postupně vzmáhala. Tak jako na celé Moravě však pro Újezd znamenala pohromu třicetiletá válka, hlavně její závěrečná část, kdy zpustla takřka polovina obce. Byť v následujících staletích došlo ještě k několika válečným konfliktům, byl tento naštěstí poslední s tak velkým poškozením. Katastrofy pak pro Újezd znamenaly spíše požáry či epidemie nemocí. Obec se postupně rozvíjela, přičemž velký rozmach nastal na konci 18. století v souvislosti se stavbou tzv. císařské silnice. Od té doby máme totiž doložen výrazný nárůst řemesel, nejprve těch souvisejících s dopravou (kovářství, kolářství) a posléze dalších.

V této souvislosti vznikla také nad Dolním Újezdem osada Skoky, kde byl nejprve postaven jen zájezdní hostinec „U zeleného stromu“, ale posléze zde postupně vznikla osada celá. Zajímavé je, že vznik Skoků zaregistrovali poprvé až na Berním úřadě v Praze, neboť vrchnost pozemky prodávala postupně a protože se jí z nich platilo, faktický vznik nové kolonie jaksi nezaregistrovala. S rozvojem obce v 18. století souviselo také postavení nejstaršího kostelíka sv. Havla v letech 1775/6 a od roku 1786 zde bylo zřízeno místo lokálního kaplana. V roce 1788 zde dále byla zřízena první škola a v obou případech – duchovním i školském, se Dolní Újezd také stal centrem pro okolní vesnice (Trnávka, Tupec a posléze Skoky). Od poloviny 19. století si místní farář P. Ondřej Rozehnal stěžoval na časté krácení volného času hrou v karty, utrácení peněz za alkohol a kouření tabáku. Všem těmto vlivům také z velké části přikládal vinu na relativně častých požárech a velké bídě domkařů a podruhů. Požáry z roku 1812 a 1862 také způsobily změnu vzhledu domů v Dolním Újezdě, které byly do té doby dřevěné, ale nové již byly stavěny z nepálených cihel „vepřáků“. Když po roce 1848 získala obec samostatnost, došlo k největšímu rozvoji a změnám právě na „obecním poli“. Došlo např. ke sloučení a posléze rozloučení s okolními vesnicemi Trnávkou a Tupcem. Mimo to obec postupně získávala na obecním majetku po sporech o pozemky z bývalého velkostatku. V letech 1846– 1849 byl postaven nový kostel sv. Havla a v roce 1859 byla místní kurácie povýšena na faru a posléze byla také postavena nová škola a původní jednotřídka se stala dvojtřídkou. Obec postupně začala vysušovat a rekultivovat podmáčené a neužívané pozemky a pastviny a začala tak vzkvétat také na poli zemědělském a hospodářském. Od roku 1883 se zde pěstoval chmel a v roce 1900 vzniklo Družstvo pro zvelebení chovu hovězího dobytka. V obci také po požáru roku 1907 vznikl v roce 1908 požární sbor, díky němuž již v obci nedošlo k tak závažným požárům jako v minulosti a budova hasičské zbrojnice z roku 1932 svému účelu slouží dodnes.

Byť se první světová válka na našem území neodehrávala, přesto z ní většina vesnic a měst vyšla vlastně s prohrou. Zaplatili ji životem místní občané, kterých v Dolním Újezdě bylo 27 a pět nezvěstných a vzpomínkou na ně je Pomník padlým s uvedením jejich jmen. Po válce se od Dolního Újezda odtrhla nejprve Trnávka a posléze v roce 1923 také Skoky, kde nastaly problémy při přerozdělování společného katastru a spory trvaly až do roku 1933. Co do občanské vybavenosti se však obec dále rozvíjela. Již v roce 1911 byl zřízen pro část obce vodovod, v roce 1928 byla obec elektrifikována, roku 1931 se začala budovat obecní kanalizace a v letech 1930 – 1933 zde byla zřízena pošta a telefon. Od roku 1925 také v obci místní učitel a osvětový pracovník Antonín Frel vydával vlastivědný sborník Záhorská kronika. V období kdy probíhala druhá světová válka měl Dolní Újezd a jeho obyvatelé většinou štěstí. Jen dva ze tří občanů zatčených za války a odvlečených do koncentračního tábora zemřeli, jeden přežil. Byť se na katastru obce nebojovalo ani na konci války a obec utrpěla jen drobnější materiální ztráty, přesto byl konec války nešťastným. Na cvičišti kozáckého praporu nasazeného proti partyzánům nad vesnicí zahynuli po neopatrné manipulaci s granátem dva hoši. Válečné ztráty však tvořily většinou jen předměty, které buď ukradli Němci při ústupu a nebo Rudá armáda během svého postupu. Přesto však došlo ještě k dalšímu neštěstí, kdy dva školáky z Tupce zabila odhozená munice v převráceném nákladním autě.

Obec se po válce jako celý stát stala na chvíli opět svobodnou a po únoru 1948 postupně procházela přerodem v socialistickou vesnici, který byl v něčem dobrý, v něčem špatný. Tak jako jinde zde byli „kulaci“, ale také nesplnitelné dodávky. V obci vzniklo JZD, zlepšil se stav komunikací a postupně se rozšiřovala občanská vybavenost. Dodnes tak slouží zdravotní středisko, prodejna Jednoty, kulturní dům či přístavba školy. Po listopadové revoluci se obec opět vrhnula do zvelebování a dodnes tak byla opravena a vylepšena řada komunikací, byla provedena plynofikace obce, rekonstrukce vodovodu a obecních budov. Obec se na konci roku 1998 stala členem mikroregionu Pobečví, od roku 2002 mikroregionu Lipensko, spolu s Lipníkem, Bohuslávkami, Hlinskem, Jezernicí, Kladníky, Lhotou, Oldřichovem, Osekem, Týnem a Veselíčkem. Poté, co byla v obci v letech 1783 – 1786 zřízena tzv. císařská silnice a posléze se z ní stala hlavní spojka z Olomouce do Lipníka nad Bečvou, byl v roce 1970 zbudován obchvat, který ulehčil místním komunikacím Na sklonku 20. století byla na východním katastru obce zbudována Rychlostní silnice R35. Ta právě u Dolního Újezda křížila přírodní biokoridor, díky kterému zde vznikl tunel, v České republice první stavba takového rozsahu. V obci působí také spolky, které se mimo jiné účastní kulturního dění v obci mimo již jmenovaný sbor dobrovolných hasičů, je to Myslivecké sdružení, Český svaz chovatelů a TJ Sokol Dolní Újezd.

Místní část Skokykaple

Místní část obce Dolní Újezd - Skoky má nejmladší historii. Skoky byly založeny v letech 1820 - 1822 , jako tzv. újezdská kolonie. Zpočátku nebyla osada vlastně ani oddělovaná od Újezdu a říkalo se jí pouze Kolonie. První osadníci Skoků pocházeli z blízkého okolí a postavili si zde po obou stranách silnice z Olomouce do Lipníka nad Bečvou 22 domků.

Již roku 1806 si zde však zřídil Josef Beck hostinec a když jej v roce 1816 přebíral jeho stejnojmenný syn, nesl název „U zeleného stromu“. Je možné, že hostinec dal budoucí osadě název, podle tanečních zábav, které se v něm konaly - „jít si skočit“. Přibližně od roku 1824 již stála na pozdější návsi kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a dřevěný kříž. Kříž byl od roku 1881 nahrazen novým kamenným.

V roce 1820 zde stálo 16 domů s čísly navazujícími na Dolní Újezd, a to 61 – 76. Do roku 1923 byly součástí Dolního Újezdu, od roku 1924 do roku 1960 samostatnou obcí, v roce 1960 došlo ke sloučení s obcí Staměřice. Ty se následně v roce 1976 sloučily opět s Dolním Újezdem jako současné místní části.

Místní část Staměřicehostinec

Místní část Dolní Újezd - Staměřice vznikla v první polovině 14. století a stejně jako Dolní Újezd má nejstarší písemnou zmínku z roku 1322. Skládá se z osad Staměřice, Mokř a Zavadilka a k obci patří i samoty Horní a Prostřední pila. Na Zavadilce byl původně hostinec, postavený u císařské cesty. Roku 1364 se ze vsi platilo mýtné pět grošů v Olomouci.

Do roku 1548 patřily Staměřice k helfštýnskémuv panství a poté je odprodal s dalšími vesnicemi Jan z Pernštejna Erasmovi z Bobolusk. Vzniklo tak panství Veselíčko, které od roku 1573 do 40. let 20. století drželi Podstatští-Lichenštejnové. V roce 1905 byla na návsi postavena kaple Panny Marie bolestné manžely Calábkovými. Obec sama spadala farou pod Osek nad Bečvou, od roku 1764 byla přifařena pod Velký Újezd. Ve stejné době tomu tak bylo i se školou, přičemž v roce 1895 si obec postavila vlastní školu, která sloužila do roku 1924.

Od roku 1901 byly Staměřice samostatnou obcí (od r. 1960 k nim patřily Skoky) a to do roku 1983. S Dolním Újezdem se společným MNV se spojila obec v roce 1976 a od roku 1983 se stala jeho místní částí. V roce 1794 zde bylo 23 domů se 121 obyvateli, v roce 1900 42 domů s 266 obyvateli a roku 1980 65 domů a 257 obyvatel.

 

 

Napište nám

Odběr SMS  

SMS infokanál - registarce

Zde se můžete registrovat k odběru SMS zpráv prostřednictvím infokanálu obce

www.infokanal.cz/cweb/reg/DU
Odber_SMS_velky.jpg

Obec Dolní Újezd

Od 1.1. 2012 se na Obecním úřadě v Dolním Újezdě provádí vidimace listin a legalizace podpisů - tedy ověřování .

Vidimace a legalizace

Vyhledat v textu

23. 11. Klement

Zítra: Emílie

Aktuality Dolňáček

Náměty k Územnímu plánu obce

Zde je k dispozici formulář, pomocí kterého můžete uplatnit své náměty a připomínky k tvorbě Územního plánu obce Dolní Újezd

Podněty k Územnímu plánu obce.docx

Svoz komunálního odpadu v roce 2016 - úterý

svozove dny komunalniho odpadu 2016.pdf

Olomoucký kraj

Získané dotace
logo.jpg

lipensko.jpg

Náš mapový portál

Odkazy
http://www.geosense.cz/geoportal/dolni-ujezd/

CZECH POINT
logo[1].jpg

Přivítali byste rozšíření tříděných komodit (plasty, sklo, bioodpad) o kontejnery na papír ?
a) ANO
  
 561
b) ANO, budu využívat i kontejnery i sběr ve školských zařízeních
  
 391
c) NE, stávající systém sběru papíru (v mateřské škole a základní škole) je dostačující
  
 313
d) Papír netřídím
  
 302

Návštěvnost stránek

141851